Na rozdíl od invaze do Anglie pronikali Normané do Walesu po roce 1066 velmi pozvolna.

Nový anglický král Vilém I. ("Dobyvatel") rychle zajistil své anglické království založením hrabství podél anglo-velšských hranic v Herefordu, Shrewsbury a Chesteru. Netrvalo však dlouho a noví normanští páni začali uvažovat o rozšíření svých držav na západ do Walesu.

Sám Vilém vedl v roce 1081 vojenskou výpravu přes jižní Wales do St. David's a údajně cestou založil Cardiff. V průběhu let 1080 a 1090 pronikali Normané do oblastí Walesu, dobyli a osídlili Pembroke a údolí Glamorgan v jižním Walesu. Anglický král Jindřich I., Vilémův nejmladší syn, podpořil rozsáhlé normanské osídlení v jižním Walesu, vybudovalprvní královský hrad v Carmarthenu v roce 1109. Velšská knížata se však odmítla podřídit a využila příležitosti získat zpět půdu od Normanů, když po smrti krále Jindřicha I. v roce 1135 došlo k některým sporům "v (anglické královské) rodině".

Velšané byli skutečně sjednoceni, když se Llewelyn Fawr (Llewelyn Veliký), stal Princ z Walesu v roce 1194. Llewelyn a jeho vojska vyhnali Angličany ze severního Walesu v roce 1212. Nespokojil se s tím, obrátil trend dobývání a v roce 1215 dobyl anglické město Shrewsbury. Během své dlouhé, ale mírumilovné vlády až do roku 1240 Llewelyn odolal několika pokusům o opětovnou invazi anglických vojsk vyslaných tehdejším anglickým králem Jindřichem III. Po jeho smrti Llewelyna vystřídaljeho syn Dafydd, Princ z Walesu v letech 1240-46 a poté jeho vnuk Llewelyn II. ap Gruffydd od roku 1246.

Na stránkách opravdu špatná zpráva pro Wales se stala v roce 1272, kdy se po smrti krále Jindřicha III. stal novým anglickým králem jeho syn Eduard I. Zdá se, že Eduard neměl rád všechny Kelty obecně a Llewelyna ap Gruffydda obzvlášť. Eduard dosáhl dobytí Walesu prostřednictvím tří velkých tažení a v takovém rozsahu, o němž věděl, že se mu Velšané nemohou rovnat.

První invaze v roce 1277 zahrnovala mohutnou anglickou armádu spolu s těžce vyzbrojenou jízdou, která táhla podél pobřeží severního Walesu. Llewelynova podpora byla v porovnání s tím omezená a on byl nucen přijmout Edvardovy ponižující mírové podmínky. V roce 1282 byli Velšané pod vedením Llewelynova bratra Dafydda vyprovokováni ke vzpouře proti Angličanům v severovýchodním Walesu. Edvard odpověděl dalším útokem.Llewelyn byl tentokrát zabit v bitvě u Irfonského mostu 11. prosince 1282. Llewelynův bratr Dafydd pokračoval ve velšském odporu i v následujícím roce. Zřejmě neměl charisma svého bratra, protože ho jeho krajané v červnu 1283 vydali Eduardovi. Později byl souzen a popraven. Velšské vládnoucí dynastie byly v troskách a Wales se prakticky změnil na zemi.anglickou kolonií.

Hrad Harlech

Každé z Eduardových tažení bylo poznamenáno stavbou některých z nejlepších a nejvelkolepějších hradů v Evropě. Rozsah těchto staveb neměl nechat Velšany na pochybách, kdo je jejich novým vládcem. Po první invazi byly postaveny hrady Flint, Rhuddlan, Builth a Aberystwyth. Po druhé invazi byly postaveny hrady Conwy, Caernarfon a Harlech, které se více přiblížilyPo velšském povstání proti anglickému útlaku v roce 1294 byl postaven hrad Beaumaris, aby zabezpečil ostrov Anglesey.

Zednáři ze Savojska pod dohledem zednářského mistra Jakuba ze Svatého Jiří byli zodpovědní za návrh a detaily těchto velkolepých hradů. Jedním z nejvelkolepějších je Caernarfon, který odráží návrh mohutných hradeb Konstantinopole, což možná nějakým způsobem spojuje v kameni moc moderního středověkého krále s mocí starověkého římského císaře.