"Elementární, milý Watsone."

Slavná hláška z filmové adaptace jednoho ze série románů o fiktivním detektivovi Sherlocku Holmesovi a jeho pomocníkovi doktoru Watsonovi. Tyto knihy vynesly siru Arthuru Conanu Doylovi uznání kritiky a natrvalo ovlivnily žánr kriminální literatury.

Sir Arthur Conan Doyle byl plodný spisovatel, který za svůj život vytvořil obrovské množství děl různých žánrů, od krimi přes historii až po science fiction a poezii.

Ačkoli si díky svým literárním schopnostem získal velký obdiv a popularitu, zpočátku se věnoval kariéře lékaře a osvědčil se v různých oborech.

Jeho život začal v Edinburghu, kde se narodil v květnu 1859 v zámožné irské katolické rodině jako jedno z osmi dětí.Jeho matka měla na jeho život důležitý vliv, zatímco otec bohužel bojoval s psychickými problémy a alkoholismem, což vedlo k jeho předčasné smrti.

Mezitím byl mladý Arthur poslán za vzděláním do jezuitské přípravné školy Stonyhurst College v Lancashiru. Rok pak studoval na další jezuitské škole v Rakousku, aby si prohloubil své znalosti němčiny.

V roce 1876 Arthur pokračoval v dalším vzdělávání a nastoupil na univerzitu v Edinburghu, kde studoval medicínu. Lékařská praxe mu nebránila v dalších zálibách, zejména v psaní, kterému se věnoval po celou dobu studií, a dokonce vytvořil řadu povídek.

Jeho první přijatou publikací byla povídka uveřejněná v edinburském časopise s názvem "Záhada údolí Sasassa". Mezitím se vrátil na pole medicíny a v British Medical Journal mu vyšel také první vědecký článek.

Po absolvování bakalářského studia medicíny i magisterského studia chirurgie v roce 1881 pracoval Doyle na palubě lodi SS Mayumba jako lodní chirurg. Cesta ho zavedla až k západoafrickému pobřeží.

Po ukončení této cesty se Doyle vrátil do Anglie a založil si první lékařskou praxi, která bohužel nebyla tak úspěšná, jak doufal. Tento neúspěch mu však umožnil více času na psaní, zatímco čekal na rozjezd své lékařské kariéry.

V roce 1885 si Arthur rozšířil kvalifikaci o doktorát medicíny a o několik let později se vydal na cestu do Vídně, aby si rozšířil znalosti v oboru oftalmologie.

V té době se také oženil s Louisou Hawkinsovou a měl s ní dvě děti Mary a Kingsleyho.

Po pobytu s manželkou v Rakousku a následné návštěvě Benátek, Milána a Paříže se vrátil do Londýna a založil si praxi ve Wimpole Street. bohužel pro Doyla jeho snaha stát se oftalmologem ztroskotala, nicméně jeho lékařské vzdělání se brzy ukázalo jako neocenitelné, protože se začal věnovat psaní beletrie a vytvořil postavu, jejíž náročná schopnost rozpoznat i ty nejmenšídetaily prostřednictvím argumentace a dedukce by se staly okamžitým hitem.

Jeden z prvních výstupů oblíbené postavy Sherlocka Holmese se objevil v díle "Studie v šarlatové", které bylo údajně napsáno za pouhé tři týdny. Po počátečních potížích s nalezením vydavatele bylo jeho dílo otištěno a následně se dočkalo příznivých recenzí v tisku. V listopadu 1886 bylo přijato nakladatelstvím Ward Lock and Co, později vyšlo následujícího roku v časopiseBeetonova vánoční ročenka z roku 1887.

K vytvoření Sherlocka Holmese a jeho pozorovacího a dedukčního talentu prý inspiroval Doylova univerzitního profesora Josepha Bella, jehož náročný přístup k medicíně byl dobře známý.

První publikace se těšila velké oblibě, a tak se brzy objevilo pokračování, které vyšlo v únoru 1890 v časopise Lippincott's. Otištěno bylo "Znamení čtyř", po němž následovalo několik povídek publikovaných v časopise Strand.

Přestože se Sherlock Holmes stal okamžitým hitem, Doyle si nebyl tímto hrdinou tak jistý a v korespondenci své matce v roce 1891 hovořil o "zabití Holmese", na což mu odpověděla: "To nemůžeš!" Doyle chtěl psát o jiných postavách a začal požadovat více peněz za holmesovské příběhy ve snaze odradit vydavatele. Tento plán však neměl kýžený účinek, protože publikacebyli ochotni zaplatit vyšší částky.

Nakladatelé jeho finančním požadavkům vyhověli a poptávka po Sherlocku Holmesovi brzy učinila Conana Doyla jedním z nejbohatších autorů své doby.

Přesto se v prosinci 1893 rozhodl Holmese a profesora Moriartyho z příběhů vyškrtnout, když se v "Posledním problému" vrhli vstříc smrti, aby se mohl soustředit na své další literární projekty.

Toto rozhodnutí se však nelíbilo široké veřejnosti a Conan Doyle byl nakonec nucen Sherlocka Holmese oživit v románu "Pes baskervillský" z roku 1901.

Příběh se stal nesmírně populárním a jedním z nejtrvalejších z jeho děl, neboť je i po desetiletích vybírán pro televizní a filmové účely.

Conan Doyle nepsal o Sherlocku Holmesovi od doby, kdy jeho postava před osmi lety zemřela. Následně vyšla v seriálové podobě pro časopis Strand Magazine a připravila půdu pro pokračování Sherlocka Holmese, který si mezitím získal takovou oblibu, že Conan Doyle nemohl postavu ze strachu z dalšího odporu veřejnosti poslat do důchodu.

Příběh začal psát nedlouho po návratu z Jižní Afriky, kde během druhé kančí války pracoval jako lékař v Bloemfonteinu.

Během svého pobytu v Jižní Africe napsal díla literatury faktu, která se týkala doby, kdy pracoval jako lékař, přičemž jednu knihu nazval "Velká búrská válka" a další kratší dílo argumentovalo ve prospěch toho, co považoval za oprávněné pro válku. Nebyla to jediná literatura faktu, kterou Conan Doyle napsal, protože se zajímal o různá témata a zůstalza svého života byl politicky aktivní, dokonce dvakrát kandidoval do parlamentu v roce 1900 a znovu v roce 1906 jako liberální unionista.

V roce 1902 ho král Eduard VII. povýšil do rytířského stavu jako uznání za jeho úsilí v Jižní Africe.

Zpátky ve svém literárním světě, následujícího roku vyšla povídka "Dobrodružství prázdného domu", která vysvětluje domnělou smrt Sherlocka Holmese a Moriartyho. Stane se jednou z padesáti šesti povídek věnovaných postavě Holmese, z nichž poslední byla publikována v roce 1927.

Portrét Sherlocka Holmese od Sidneyho Pageta

Zatímco Doyle se nadále zabýval svým nejoblíbenějším hrdinou, jeho osobní zájmy pro literaturu faktu se projevovaly v různých textech. Poté, co se věnoval událostem v Jižní Africe, psal ve prospěch kampaně za reformu Svobodného státu Kongo, která popisovala belgická zvěrstva spáchaná za vlády Leopolda II. Jeho kniha na toto téma vyšla v roce 1909 pod názvem,"Zločin v Kongu".

Conan Doyle se navíc zajímal i o justici, což vedlo k jeho zapojení do dvou kriminálních případů, z nichž jeden se týkal napůl indického právníka George Edaljiho a druhý německého Žida Oscara Slatera. Jeho zapojení do obou případů vedlo k tomu, že oba muži byli následně zproštěni obvinění z trestných činů.

Mezitím Arthura Conana Doyla postihla tragédie blíže k domovu, když jeho žena Louisa zemřela na tuberkulózu. O rok později se oženil s Jean Leckieovou, kterou znal již delší dobu, a měli spolu tři děti.

Conan Doyle ještě za svého života vytvořil bohatou literaturu, která zahrnovala širokou škálu žánrů. Shromáždil řadu literárních děl, od poloautobiografických románů, jako je "Firma z Girldestonu", až po historickou fikci "Bílá rota", která zobrazuje středověké rytířství.

Doyle se sice ztotožnil se svou nejslavnější postavou Sherlocka Holmese, ale jeho vlastní vášně a přesvědčení se promítly do jeho díla a přispěly k našemu pochopení tohoto složitého polymatika.

Jedním z takových témat, s nímž se velmi úzce spojil, bylo nadpřirozeno. Poněkud v rozporu s Holmesovými logickými výpočty ho paranormální zájmy provázely po většinu života, protože se mu dostalo útěchy a pochopení ze systémů duchovní víry. V posledních letech svého života se pustil do duchovní misionářské práce, která ho zavedla až doV roce 1926 se podílel na založení Spiritualistického chrámu v Camdenu v Londýně.

Sir Arthur Conan Doyle, který našel útěchu a smysl života ve své spiritualistické práci a dokončil literární dílo, jež obstálo ve zkoušce časem, zemřel v červenci 1930 na infarkt.

Během svého života vytvořil rozsáhlý katalog literárních děl a prokázal, že se vyzná v mnoha žánrech, zatímco jeho "detektivní konzultant" Sherlock Holmes mu vynesl uznání kritiky a celosvětové uznání.

Sherlock Holmes se stal jednou z určujících postav kriminální literatury a dnes je stejně populární jako v době svého vzniku.

Arthur Conan Doyle se projevil nejen jako lékař, veřejný činitel, novinář a spisovatel, ale také jako pozorovatel lidské psychiky, který dokázal vytvořit postavy, jež zaujmou čtenáře a budou se těšit oblibě i v dalších letech.

Jessica Brainová je spisovatelka na volné noze specializující se na historii, žije v Kentu a je milovnicí všeho historického.