Winchester, starobylé hlavní město Anglie

 Winchester, starobylé hlavní město Anglie

Paul King

Moderní návštěvníci Winchesteru v hrabství Hampshire se při procházce starobylými uličkami tohoto malého města nemohou ubránit pohledu do historie. Málokdo si však uvědomuje, že někteří z prvních osadníků Winchesteru sem dorazili před více než 2 000 lety.

Zdá se, že první stálí obyvatelé Winchesteru přišli do města v době železné, někdy kolem roku 150 př. n. l., a založili zde hradiště a také obchodní osadu na západním okraji dnešního města. Winchester zůstal výhradním domovem keltského kmene Belgae po dalších zhruba dvě stě let.

Krátce po vylodění Římanů v Richborough v Kentu v roce 43 n. l. táhli legionáři s pomocnými oddíly napříč celou jižní Británií, v případě potřeby dobývali hradiště z doby železné a vnucovali místnímu obyvatelstvu římskou vládu.

Důkazy však naznačují, že winchesterský kmen Begae dost možná přivítal útočníky s otevřenou náručí. Zdá se, že hradiště Begae chátralo již mnoho let před příchodem Římanů. Navíc se invazní Římané ani necítili natolik ohroženi, aby v oblasti zřídili vojenskou pevnost, z níž by mohli kontrolovat vzbouřené domorodce.

Římané však začali budovat své vlastní "nové město" ve Winchesteru, známé jako Venta Belgarum, neboli tržiště Belgů. Toto římské nové město se během staletí okupace vyvinulo v hlavní město regionu, s ulicemi uspořádanými do mřížky, aby se do nich vešly nádherné domy, obchody, chrámy a veřejné lázně. Ve 3. století bylo dřevěné městské opevnění nahrazenokamenné hradby, v té době se Winchester rozkládal na ploše téměř 150 akrů, což z něj činilo páté největší město v římské Británii.

Spolu s dalšími římsko-britskými městy začal Winchester kolem 4. století upadat na významu. A zdá se, že vše skončilo téměř náhle, když v roce 407 n. l., kdy se říše rozpadala, byly z Británie staženy poslední římské legie.

Zdá se, že v poměrně krátké době po tomto stažení byla tato kdysi významná rušná města a kulturní centra jednoduše opuštěna.

Viz_také: Časová osa 2. světové války - 1942

Po zbytek pátého a počátek šestého století se Anglie dostala do období, které se dnes označuje jako tzv. Doba temna Během nich se Doba temna že Anglosasové se usadili v jižní a východní Anglii.

Přibližně od roku 430 n. l. přicházely do Anglie zástupy germánských přistěhovalců: Jutové z Jutského poloostrova (dnešní Dánsko), Anglové z Angelnu v jihozápadním Jutsku a Sasové ze severozápadního Německa. Během následujících zhruba sta let založili invazní králové a jejich vojska svá království. Většina těchto království přežila dodnes a jsou známější jako anglická hrabství; Kent (Jutové),Východní Anglie (východní Anglové), Sussex (jižní Sasové), Middlesex (střední Sasové) a Wessex (západní Sasové).

Právě Sasové označovali římskou osadu jako "caester", a tak se v západosaském Wessexu z Venta Belgarum stalo Venta Caester, než se změnilo na Wintancaester a nakonec bylo zkomoleno na Winchester.

Od roku 597 n. l. se v jižní Anglii začala šířit nová křesťanská víra a v polovině 7. století byl v římských hradbách Winchesteru postaven první křesťanský kostel, Old Minster. O několik let později, v roce 676, přenesl biskup z Wessexu své sídlo do Winchesteru a Old Minster se tak stal katedrálou.

Ačkoli se narodil ve Wantage v hrabství Berkshire, nejslavnějším synem Winchesteru je Alfred "Veliký". Alfred (Aelfred) se stal vládcem západních Sasů poté, co spolu se svým bratrem porazil dánské Vikingy v bitvě u Ashdownu. V roce 871 byl Alfred ve svých 21 letech korunován králem Wessexu a jako své hlavní město založil Winchester.

Viz_také: Jízda na koni SideSaddle

Na ochranu svého království před Dány zorganizoval Alfréd obranu Wessexu. Postavil loďstvo z nových rychlých lodí na obranu proti útokům z moře. Zorganizoval místní domobranu do "jednotek rychlé reakce", aby se vypořádala s nájezdníky z pevniny, a zahájil program výstavby opevněných sídel po celé Anglii, z nichž se tyto jednotky mohly shromažďovat k obraně.

Saský Winchester byl proto přestavěn a jeho ulice byly rozvrženy do mřížky, lidé se zde začali usazovat a město brzy opět vzkvétalo. Jak se na hlavní město v následujícím stavebním programu sluší, byly založeny New Minster a Nunnaminster. Společně se rychle staly nejvýznamnějšími centry umění a vzdělanosti v Anglii.

V roce 1066 po bitvě u Hastingsu se vdova po králi Haroldovi, která pobývala ve Winchesteru, vzdala města ve prospěch útočících Normanů. Krátce poté nařídil Vilém Dobyvatel přestavbu saského královského paláce a výstavbu nového hradu na západě města. Normané se také zasloužili o demolici staré katedrály Minster a zahájení výstavby katedrály.v roce 1079 na stejném místě postavena nová katedrála.

V průběhu raného středověku se význam Winchesteru jako významného kulturního centra opakovaně potvrzoval, o čemž svědčí množství královských narození, úmrtí a sňatků, které se ve městě odehrály.

Ve 12. a 13. století však začal osud Winchesteru upadat, protože moc a prestiž se postupně přesouvaly do nového hlavního města Londýna, kam se přestěhovala i královská mincovna.

Katastrofa postihla Winchester v letech 1348-49, kdy sem dorazila černá smrt, kterou z pevninské Evropy přinesly migrující asijské černé krysy. Mor se znovu vrátil v roce 1361 a poté se v pravidelných intervalech objevoval po celá desetiletí. Odhaduje se, že tato nemoc zničila více než polovinu obyvatel Winchesteru.

Winchester po většinu středověku prosperoval díky vlnařskému průmyslu, protože vlna z místní produkce se nejprve čistila, tkala, barvila, vyráběla se z ní látka a pak se prodávala dál. V důsledku rostoucí domácí konkurence však i tento průmysl upadal, a to tak výrazně, že se odhaduje, že do roku 1500 klesl počet obyvatel města na přibližně 4 000.

Počet obyvatel se ještě více snížil, když Jindřich VIII. v letech 1538-39 rozpustil tři klášterní ústavy ve městě a rozprodal jejich pozemky, budovy a další majetek tomu, kdo nabídl nejvyšší cenu.

Během anglické občanské války Winchester několikrát změnil majitele. Snad díky úzkému spojení s královskou rodinou však místní obyvatelé zpočátku podporovali krále. V jednom ze závěrečných aktů tohoto dlouhého a krvavého konfliktu Cromwellovi muži zničili hrad Winchester a zabránili tomu, aby se znovu dostal do rukou roajalistů.

Winchester, který má přibližně 35 000 obyvatel, je dnes klidným tržním městečkem. Když se však dnes procházíte jeho ulicemi, nemůžete si nevšimnout, že se procházíte po místě, které kdysi bývalo starobylým hlavním městem Anglie, a to díky jedné velké a mnoha menším připomínkám.

Jak se sem dostat

Winchester je snadno dostupný po silnici i železnici, další informace najdete v našem průvodci po Velké Británii.

Doporučené prohlídky

Doporučujeme dvouhodinovou procházku Winchester Literary Tour, během níž se dozvíte, že literární kořeny krále Artuše, Thomase Hardyho a Jane Austenové sahají až do města.

Římské památky

Anglosaské památky v Británii

Katedrály v Británii

Muzeum s

Podívejte se na naši interaktivní mapu muzeí ve Velké Británii, kde najdete podrobnosti o. místní galerie a muzea.

Hrady v Anglii

Paul King

Paul King je vášnivý historik a zanícený průzkumník, který zasvětil svůj život odhalování podmanivé historie a bohatého kulturního dědictví Británie. Paul se narodil a vyrostl v majestátní krajině Yorkshiru a velmi si váží příběhů a tajemství pohřbených ve starověké krajině a historických památkách, kterými je celý národ poset. S diplomem z archeologie a historie na proslulé univerzitě v Oxfordu strávil Paul roky ponořením se do archivů, vykopávkami archeologických nalezišť a vydáváním se na dobrodružné cesty napříč Británií.Paulova láska k historii a dědictví je hmatatelná v jeho živém a působivém stylu psaní. Jeho schopnost přenést čtenáře zpět v čase a ponořit je do fascinující tapisérie britské minulosti mu vynesla respektovanou pověst význačného historika a vypravěče. Prostřednictvím svého poutavého blogu Paul zve čtenáře, aby se s ním připojili k virtuálnímu průzkumu britských historických pokladů, sdíleli dobře prozkoumané poznatky, strhující anekdoty a méně známá fakta.S pevnou vírou, že pochopení minulosti je klíčem k utváření naší budoucnosti, slouží Paulův blog jako komplexní průvodce, který čtenářům představuje širokou škálu historických témat: od záhadných starověkých kamenných kruhů v Avebury až po nádherné hrady a paláce, které kdysi sídlily Králové a královny. Ať už jste ostřílenínadšenec do historie nebo někdo, kdo hledá úvod do fascinujícího dědictví Británie, Paulův blog je vyhledávaným zdrojem.Jako ostřílený cestovatel se Paulův blog neomezuje jen na zaprášené svazky minulosti. S nadšením pro dobrodružství se často pouští do průzkumů na místě, kde dokumentuje své zážitky a objevy prostřednictvím úžasných fotografií a poutavých vyprávění. Od drsné skotské vysočiny až po malebné vesničky Cotswolds bere Paul čtenáře s sebou na své výpravy, odkrývá skryté drahokamy a sdílí osobní setkání s místními tradicemi a zvyky.Paulova oddanost propagaci a ochraně dědictví Británie přesahuje i jeho blog. Aktivně se účastní ochranářských iniciativ, pomáhá při obnově historických míst a vzdělává místní komunity o důležitosti zachování jejich kulturního odkazu. Svou prací se Paul snaží nejen vzdělávat a bavit, ale také inspirovat k většímu ocenění bohaté tapisérie dědictví, která existuje všude kolem nás.Připojte se k Paulovi na jeho strhující cestě časem, kdy vás povede odhalit tajemství britské minulosti a objevit příběhy, které formovaly národ.