Ve čtrnácti stech devadesáti dvou letech

Kolumbus se plavil modrým oceánem.

Zatímco se obecně věřilo, že Ameriku jako první Evropan objevil v roce 1492 Kolumbus, dnes je již dobře známo, že vikingští objevitelé dosáhli některých částí východního pobřeží Kanady kolem roku 1100 a že Vinland islandského Leifa Eriksona mohl být oblastí, která je dnes součástí Spojených států. Méně známé je, že v Eriksonových stopách mohl jít Velšan, tentokráta přivedl s sebou osadníky do Mobile Bay v dnešní Alabamě.

Podle velšské legendy byl tímto mužem princ Madog ab Owain Gwynedd.

Velšská báseň z 15. století vypráví o tom, jak princ Madoc odplul na deseti lodích a objevil Ameriku. Vyprávění o objevení Ameriky velšským princem, ať už je pravdivé, nebo mýtické, zřejmě použila královna Alžběta I. jako důkaz britských nároků na Ameriku během územních bojů se Španělskem. Kdo tedy byl tento velšský princ a skutečně objevil Ameriku před Kolumbem?

Owain Gwynedd, král Gwyneddu ve 12. století, měl devatenáct dětí, z nichž pouze šest bylo legitimních. Madog (Madoc), jeden z nemanželských synů, se narodil na hradě Dolwyddelan v údolí Lledr mezi Betws-y-Coed a Blaenau Ffestiniog.

Po králově smrti v prosinci 1169 bojovali bratři mezi sebou o právo vládnout Gwyneddu. Madog, ačkoli byl statečný a dobrodružný, byl také mužem míru. V roce 1170 vyplul se svým bratrem Rirydem z Aber-Kerrik-Gwynan na pobřeží severního Walesu (dnes Rhos-on-Sea) na dvou lodích, Gorn Gwynant a Pedr Sant. Pluli na západ a údajně přistáli na místě, kde dnes leží město Gwynedd.Alabama v USA.

Princ Madog se pak vrátil do Walesu s velkými příběhy o svých dobrodružstvích a přesvědčil ostatní, aby se s ním vrátili do Ameriky. Z ostrova Lundy vypluli v roce 1171, ale už o nich nikdo nikdy neslyšel.

Předpokládá se, že se vylodili v zátoce Mobile Bay v Alabamě a poté se vydali proti proudu řeky Alabamy, podél níž se nachází několik kamenných pevností, které podle místních kmenů Čerokíů postavili "bílí lidé". Tyto stavby byly datovány do doby několik set let před příchodem Kolumba a údajně mají podobnou konstrukci jako hrad Dolwyddelan v severním Walesu.

První průzkumníci a průkopníci našli důkazy o možném velšském vlivu mezi domorodými kmeny v Americe podél řek Tennessee a Missouri. v 18. století byl objeven jeden místní kmen, který se zdál být odlišný od všech ostatních, s nimiž se setkali předtím. tento kmen se nazýval Mandanové a byl popisován jako bílí muži s pevnostmi, městy a stálými vesnicemi rozvrženými do ulic aMandanové se hlásili k Velšanům a mluvili jazykem, který se jim nápadně podobal. Místo kánoí lovili ryby na korábech, starobylém typu lodí, které se ve Walesu vyskytují dodnes. Bylo také zjištěno, že na rozdíl od příslušníků jiných kmenů tito lidé s věkem zběleli. V roce 1799 navíc guvernér Tennessee John Sevier napsal zprávu, v níž se zmiňuje o objevu kmene Mandanů.šesti koster v mosazném brnění s velšským znakem.

Mandan Bull Boats and Lodges: George Catlin

George Catlin, malíř 19. století, který strávil osm let mezi různými domorodými americkými kmeny včetně Mandanů, prohlásil, že objevil potomky výpravy prince Madoga. Spekuloval, že Velšané žili mezi Mandany po celé generace a mísili se, až se jejich dvě kultury staly prakticky nerozlišitelnými. někteří pozdější badatelé jeho domněnku podpořili.teorie, podle níž jsou si velština a mandanština natolik podobné, že Mandanové snadno reagují, když se na ně mluví velšsky.

Mandan Village: George Catlin

Kmen byl bohužel prakticky vyhuben epidemií neštovic, kterou sem v roce 1837 zavlekli obchodníci. Víra v jejich velšské dědictví však přetrvala až do 20. století, kdy jim v roce 1953 Dcery americké revoluce umístily u zálivu Mobile Bay pamětní desku.

"Na památku prince Madoga," píše se na nápisu, "velšského objevitele, který přistál u břehů zálivu Mobile v roce 1170 a spolu s indiány zde zanechal velšský jazyk."