Svatý Edmund, původní patron Anglie

 Svatý Edmund, původní patron Anglie

Paul King

Je všeobecně známo, že svatý Jiří je patronem Anglie. 23. dubna slavíme Den svatého Jiří, kdy na stožáru hrdě vlaje červený kříž svatého Jiří. Měli bychom však místo toho 20. listopadu vyvěšovat vlajku Bílého draka?

Viz_také: Princeznino hnízdo

Je překvapivé, že svatý Jiří nebyl prvním patronem Anglie. Tuto čest měl původně svatý Edmund neboli Edmund Mučedník, král východní Anglie v 9. století našeho letopočtu.

Edmund se narodil na Vánoce roku 841 n. l. a na východoanglický trůn nastoupil v roce 856. Byl vychován jako křesťan a po boku krále Alfréda Wessexského bojoval proti pohanským vikingským a severským nájezdníkům (Velká pohanská armáda) až do přelomu let 869/70, kdy byla jeho vojska poražena a Edmund byl Vikingy zajat. Bylo mu nařízeno, aby se zřekl své víry a podělil se o moc s pohanskými Vikingy, ale on odmítl.

Podle vyprávění Abba z Fleury z 10. století, který jako svůj zdroj uvádí svatého Dunstana, byl Edmund přivázán ke stromu, prostřelen šípy a sťat. 20. listopadu prý byla jeho sťatá hlava spojena s tělem za pomoci mluvícího vlka, který hlavu chránil a pak volal "Hic, Hic, Hic" ("Tady, tady, tady"), aby upozornil Edmundovy následovníky.

Není jisté, kde byl zabit; některé prameny uvádějí Bradfield St Clare u Bury St Edmunds, jiné Maldon v Essexu nebo Hoxne v Suffolku.

Je známo, že v roce 902 byly jeho ostatky přeneseny do Bedricsworthu (dnešní Bury St. Edmunds), kde král Athelstan založil náboženskou komunitu, která se starala o jeho svatyni, jež se stala národním poutním místem.

V roce 1020 nechal král Kanuta na tomto místě postavit kamenné opatství, kde se nacházela svatyně. Po staletí bylo místo Edmundova odpočinku pod patronací anglických králů a opatství s rostoucím kultem svatého Edmunda stále více bohatlo.

Edmund měl takový vliv, že se zde v den svatého Edmunda v roce 1214 konala tajná schůzka vzbouřených anglických baronů, než se vydali konfrontovat krále Jana s Listinou svobod, předchůdkyní Magny Charty, kterou podepsal o rok později. Tato událost se odráží v mottu města Bury St Edmunds: "Svatyně krále, kolébka práva".

Vliv svatého Edmunda začal slábnout, když během třetí křížové výpravy v roce 1199 navštívil král Richard I. v předvečer bitvy hrob svatého Jiří v Lyddě. Následujícího dne dosáhl velkého vítězství. Po tomto triumfu přijal Richard svatého Jiří za svého osobního patrona a ochránce armády.

Bílá dračí vlajka Anglie. Založeno na legendě z knihy Geoffreyho z Monmouthu "Dějiny králů Británie". Licence Creative Commons Uveďte autora-Sdílejte s ostatními 3.0 Unported.

Přestože anglická armáda stále nesla do bitvy prapor svatého Edmunda, v době Eduarda I. se k němu přidal prapor svatého Jiří.

V roce 1348 založil Eduard III. nový rytířský řád, Podvazkový řád. Eduard ustanovil svatého Jiří patronem řádu a prohlásil ho také za patrona Anglie.

Co se stalo s Edmundem? Během rušení klášterů za Jindřicha VIII. byly jeho ostatky převezeny do Francie, kde zůstaly až do roku 1911. Dnes jsou uloženy v kapli na hradě Arundel.

Na svatého Edmunda se však nezapomnělo.

V roce 2006 byl učiněn pokus o znovuzavedení svatého Edmunda jako patrona Anglie. Petice byla předána parlamentu, ale vláda ji zamítla.

Viz_také: Odpolední čaj

V roce 2013 byla zahájena další kampaň za znovuzavedení svatého Edmunda jako patrona, a to elektronická petice "Svatý Edmund pro Anglii", kterou podpořil pivovar Greene King se sídlem v Bury St Edmunds.

Tato jazykově laděná, ale vážně míněná kampaň zpochybňovala, zda svatý Jiří, patron 16 dalších zemí, vůbec někdy navštívil Anglii. Navrhovala, aby byl nahrazen Angličanem, a kdo jiný by měl být lepší než anglosaský mučedník svatý Edmund.

Paul King

Paul King je vášnivý historik a zanícený průzkumník, který zasvětil svůj život odhalování podmanivé historie a bohatého kulturního dědictví Británie. Paul se narodil a vyrostl v majestátní krajině Yorkshiru a velmi si váží příběhů a tajemství pohřbených ve starověké krajině a historických památkách, kterými je celý národ poset. S diplomem z archeologie a historie na proslulé univerzitě v Oxfordu strávil Paul roky ponořením se do archivů, vykopávkami archeologických nalezišť a vydáváním se na dobrodružné cesty napříč Británií.Paulova láska k historii a dědictví je hmatatelná v jeho živém a působivém stylu psaní. Jeho schopnost přenést čtenáře zpět v čase a ponořit je do fascinující tapisérie britské minulosti mu vynesla respektovanou pověst význačného historika a vypravěče. Prostřednictvím svého poutavého blogu Paul zve čtenáře, aby se s ním připojili k virtuálnímu průzkumu britských historických pokladů, sdíleli dobře prozkoumané poznatky, strhující anekdoty a méně známá fakta.S pevnou vírou, že pochopení minulosti je klíčem k utváření naší budoucnosti, slouží Paulův blog jako komplexní průvodce, který čtenářům představuje širokou škálu historických témat: od záhadných starověkých kamenných kruhů v Avebury až po nádherné hrady a paláce, které kdysi sídlily Králové a královny. Ať už jste ostřílenínadšenec do historie nebo někdo, kdo hledá úvod do fascinujícího dědictví Británie, Paulův blog je vyhledávaným zdrojem.Jako ostřílený cestovatel se Paulův blog neomezuje jen na zaprášené svazky minulosti. S nadšením pro dobrodružství se často pouští do průzkumů na místě, kde dokumentuje své zážitky a objevy prostřednictvím úžasných fotografií a poutavých vyprávění. Od drsné skotské vysočiny až po malebné vesničky Cotswolds bere Paul čtenáře s sebou na své výpravy, odkrývá skryté drahokamy a sdílí osobní setkání s místními tradicemi a zvyky.Paulova oddanost propagaci a ochraně dědictví Británie přesahuje i jeho blog. Aktivně se účastní ochranářských iniciativ, pomáhá při obnově historických míst a vzdělává místní komunity o důležitosti zachování jejich kulturního odkazu. Svou prací se Paul snaží nejen vzdělávat a bavit, ale také inspirovat k většímu ocenění bohaté tapisérie dědictví, která existuje všude kolem nás.Připojte se k Paulovi na jeho strhující cestě časem, kdy vás povede odhalit tajemství britské minulosti a objevit příběhy, které formovaly národ.