Po sto letech relativních zmatků - svržení Stuartovců ve prospěch Oranžského rodu, jakobitských povstání, neúspěchu Darienského plánu, (i když pro některé neochotně) sjednocení Skotska a Anglie v roce 1707 a následné sociální a ekonomické nestability - by bylo odpustitelné očekávat, že bude následovat období velmi pomalé obnovy skotského národa.

Nicméně oživení tu bylo, a co víc, zrodilo se intelektuální a filozofické hnutí, které se vyrovnalo a možná i soupeřilo s celou tehdejší Evropou. Toto hnutí se stalo známým jako skotské osvícenství. Byla to nová éra, skotská Belle Époque, doba, kdy největší skotské mozky soupeřily a diskutovaly s těmi evropskými. Pro Rousseaua,Voltaire, Beccaria, Kant, Diderot a Spinoza, Skotsko nabídlo Huma, Fergussona, Reida, Smithe, Stewarta, Robertsona a Kamese.

Thomas Reid, filozof a zakladatel skotské školy zdravého rozumu.

Tato zdánlivě nebývalá intelektuální plodnost je často zkoumána kvůli naprosté nepravděpodobnosti a dokonce nesourodosti takového pokroku v zemi, která byla údajně v polovině 19. století sražena na kolena.

Jak však kdysi tvrdil spisovatel Christopher Brookmyer, důvod, proč se ve Skotsku vynalézají věci, je přesně opačný než důvod, proč se nevynalézají v Karibiku: "Skotové si prostě nemohou pomoci, aby nevymýšleli věci. Nechte člověka samotného na pustém ostrově s jedinou palmou a do konce týdne postaví plavidlo s pádlem, přičemž využije všechny dostupné zdroje, až po vydlabané skořápky kokosových ořechů.Možná to bylo proto, že Skotsko bylo tak mizerné místo k životu, že snaha o zlepšení každodenní existence byla naprosto nezbytná. Co se sakra vynalezlo v Karibiku? Nic. Ale Skotsko? Řekněte sami." Pokud si vezmete za příklad 18. století, pak má rozhodně pravdu!

Někteří tvrdí, že skotské osvícenství bylo přímo způsobeno Unií z roku 1707. Skotsko se náhle ocitlo bez parlamentu a krále. Skotští aristokraté však byli stále odhodláni podílet se na politice a zlepšovat blahobyt své země. Je možné, že z této touhy a zaměření se zrodili skotští literáti.

Důvody skotského osvícenství jsou však tématem pro jinou debatu. Důležitost a historický význam této epizody je určen pro dnešek. Při procházce po Královské míli v Edinburghu narazíte na sochu skotského filozofa Davida Huma, pravděpodobně největšího filozofa své doby, ne-li všech dob.

David Hume

Ačkoli pocházel z Ninewells v Berwickshire, většinu času strávil v Edinburghu. Uvažoval o tématech, jako je morálka, svědomí, sebevražda a náboženství. Hume byl skeptik, a přestože se vždy vyhýbal prohlášení, že je ateista, neměl příliš času na zázraky nebo nadpřirozeno a místo toho se soustředil na potenciál lidstva a přirozenou morálku člověka.Hume byl mírný člověk; údajně zemřel klidně na lůžku, aniž by se vyjádřil ke své víře, a to aniž by rozrušil misku s mlékem na svém klíně. Odkaz jeho diskuse však žije dál a připisuje se mu zásluha zajedny z nejlepších myšlenek své doby.

Říká se, že Hume ztělesňoval skotskou filozofii, obchod, politiku a náboženství. To je sice pravda, ale v žádném případě nebyl sám. Nebylo to dílo jednoho člověka, ale celého národa. K osvícenství přispívali Skotové z celé země, od Aberdeenu po Dumfries. Epicentrem tohoto neuvěřitelného intelektuálního hnutí však bezpochyby bylEdinburgh. Osvícenství dalo v roce 1783 vzniknout Královské společnosti v Edinburghu, jejímiž členy byli mnozí naši osvícenští myslitelé.

Jedním z možných důvodů tohoto vzklíčení filozofického myšlení může být skutečnost, že po historických univerzitách v St. Andrews, Glasgowě, Aberdeenu a Edinburghu. Je nesporné, že toto bohatství intelektuálních, filozofických a vědeckých géniů pocházelo z celého Skotska, ale Edinburgh a Glasgow se staly horkými centry jeho rozvoje a šíření. Skotsko soupeřilo seEvropě, pokud jde o filozofickou a intelektuální plodnost, a skotské osvícenství se řadí po bok evropského. Ne nadarmo byl Edinburgh v roce 1762 nazýván "Aténami severu" a v polovině 19. století byl Glasgow označován za "druhé město" britského impéria. Nemalou měrou se na tom podílela velkolepá anomálie, kterou bylo skotské osvícenství.

Detail anglické bankovky v hodnotě 20 liber

Skotské osvícenství začalo v polovině 18. století a pokračovalo po většinu století. Znamenalo změnu paradigmatu od náboženství k rozumu. Zkoumalo se všechno: umění, politika, věda, medicína a technika, ale vše bylo zplozeno filozofií. Skotové přemýšleli, objevovali, diskutovali, experimentovali, psali, ale především se ptali! Zpochybňovali všechno, od náboženství po medicínu.svět kolem nich, jako jsou práce Adama Smithe o ekonomii, Humova Lidská přirozenost, Fergussonovy diskuse o historii, Hutchisonovy práce o ideálech, například o tom, co dělá něco krásným a zda lidé potřebují náboženství, aby byli morální?

Tato nová společnost mohla vzkvétat díky prostoru, který jí poskytly události z dřívějšího století. Je zřejmé, že Skotům tehdy něco dalo podnět ke kritickému zkoumání všeho kolem sebe a k rozhodnutí, jak si intelektuálně a filozoficky stojí v rámci Evropy a ve větší míře i světa.

Autor: Terry Stewart, spisovatelka na volné noze.